Už je tu zase sychravý podzim a s ním přichází období, kdy se zkracuje den, ochlazuje se a příroda jako celek se připravuje na zimu. Člověk v dnešním moderním světě si neuvědomuje, že je také součástí přírody a už úplně zapomněl na to, jak se během chladných dní stravovat.
Vem si příklad z našich předků
Naši předci žili bez supermarketů s možností dovozu exotických plodin z celého světa, zato moc dobře věděli, jak se správně připravit na zimní období. Jednoduše a jim zcela přirozeně dokázali využít vše, co na konci léta sklidili. Obilí a luštěniny uskladnili, ovoce a zeleninu, která uskladnit nešla zavařili, usušili nebo nechali zkvasit, čímž ji zakonzervovali.
Kvašená zelenina byla skvělým zdrojem enzymů, bakterií mléčného kvašení podporující jejich imunitní systém a doslova vitamínovou bombou. O různých možnostech kvašení a jejích benefitech na naši střevní mikroflóru si povídám a také názorně vařím s Helenou Brtnickou na praktickém workshopu Střevní mikrobiom a fermentované potraviny pro děti.
Jak chladné období vnímá Tradiční čínská medicína?
Určitě si s postupujícím podzimem vybavíš autobusy, školy a školky plné unudlaných červených nosů a kašlajících lidí. Ruku na srdce, kdo z tvého okolí podzim neprokašle a neprosmrká. Z hlediska tradiční čínské medicíny jsou na podzim oslabené plíce, které se čistí. TČM tvrdí, že mléčné výrobky náš organismus zahleňují a tyto hleny mají tendenci se uvolňovat právě na podzim. A po létě plném smetanových zmrzlin není divu, že kašel a rýma postihne skoro každého. Proto je dobré s příchodem chladných dní snížit v našem jídelníčku množství mléčných produktů. Plíce nejvíce podpoříme křenem, česnekem a cibulí.
V zimě pak přichází období ledvin. Ledviny jsou orgánem, který do našeho těla rozhání pocit energie a tepla. Kdo má oslabené ledviny, je promrzlí, nemůže se zahřát a ke konci zimy pociťuje silnou únavu. Je nutné dbát o to, aby nám v zimě netáhlo na záda. Ledviny mají pak tendenci se obalovat tukem, aby byly chráněné. Nejlépe jejich správnou funkci podpoříme konzumací různých druhů fazolí, zvláště pak fazolí adzuki. Lze popíjet i scezený vývar po jejich uvaření, který je pro ledviny doslova lékem. Současně je posílí také masové a kostní vývary, kterými bychom právě v zimě neměli šetřit.
Co jíst na podzim a v zimě, abychom byli zdraví a plní energie?
Zůstaňme součástí přírody a snažte se co nejvíce přiblížit kuchyni našich předků. Současně TČM doporučuje volit potraviny s ohřívající tendencí. Mezi ně patří jáhly, pohanka, kulatá rýže. Ze zeleniny a ovoce jsou to jednoznačně domácí snadno uskladnitelné potraviny jako dýně, mrkev, petržel, celer, řepa, zelí, pórek, kapusta, cibule, česnek, jablka, hrušky. Přidáváme také ohřívající koření – skořici, pepř, zázvor. Častěji zařazujeme luštěniny, maso, vývary. Skvělým zdrojem tuku a vitamínů jsou i ořechy a semínka, na která nezapomíneme ani v zimě.
Z hlediska kuchyňských úprav snižujme množství syrové zeleniny. Čím větší zima, tím více přidáváme tuku, prodlužuj dobu přípravy jídel a zvyšujte teplotu. Tzn. preferujme pečení, vaření v tlakovém hrnci, smažení a občasné fritování. Současně fermentujme zeleninu – kvašené zelí je pro náš kraj tradičním pokrmem a v zimě by mělo být součástí každodenního jídelníčku.
A v neposlední řadě hodně odpočívejme. Příroda spí a my bychom si měli také dopřávat více klidu a odpočinku.Krásný podzim, teplé ruce a pohodu přeje,
Terina
PS: Další zajímavé informace a také podzimní a zimní recepty najdeš v mé FB skupině Zdravě od první lžičky po celý život.