Víte, že podle statistik sní průměrný Čech téměř 100 kg pečiva ročně? To může být třeba 100 bochníků kilového chleba, nebo 2300 tukových rohlíků, tzn. přibližně 6 rohlíků každý den !!! 🙀
Jde pouze o statistiku, takže ve skutečnosti jí někteří lidé pečiva mnohem méně a někteří mnohem více.
Pšenice a pečivo z ní vládne jídelníčkům
Většina pečiva je z pšeničné mouky, na tom by nebylo tak nic špatného, kdyby zrovna pšeničná mouka nedominovala našim jídelníčkům téměř v každém jídle. Pšenice tak vytěsňuje další výživově bohaté obiloviny, které bychom měli zařazovat častěji.
Dříve byla bílá barva mouky výsadou bohatých lidí a tedy velkým módním hitem. Dnes je to paradoxně naopak. Kvalitní a výživově bohatší celozrnná mouka je dražší než ta bílá.
Čím dál tím více studií potvrzuje, že vliv střevního mikrobiomu je velmi zásadní pro náš kvalitní a spokojený život. Ovlivňuje nejen naše trávení, ale také naši imunitu a třeba i to, jak se cítíme a jak přemýšlíme.
Bohužel pečivo z rozmražených polotovarů, které dennodenně nakupujeme, je plné syntetických aditiv, cukru a soli. To našemu mikrobiomu ve střevech rozhodně neprospěje.
Proč ale konzumujeme pečiva tolik?
Důvodů je hned několik:
- Rychle a jednoduše připravený pokrm – vzít si rohlík a namazat ho nezabere tolik času.
- Na první pohled levné jídlo – rohlík namazaný máslem a pokrytý plátky šunky, sýrů atd. se za poslední roky dost prodražil.
- Potravinářský průmysl dokáže vykouzlit chuťově dokonalé pečivo, kterému se jen těžko odolává.
- Střídání různých druhů pečiva považujeme za pestrý jídelníček.
I malá změna v konzumaci pečiva může přinést velké výsledky.
Začít můžeme tím, že budeme kupovat kvalitní chléb.
Nejjednodušším krokem pro začátek je vyměnit bílé pečivo za celozrnné. Celozrnné pečivo je pro naše tělo nejen zdrojem vlákniny, minerálů, vitamínů a stopových prvků, kterých má dnes většina populace nedostatek, ale také podporuje růst dobrých bakterií v našem střevě.
Pečivo vybírejte pečlivě!
Celozrnná mouka musí být vysloveně uvedená ve složení, a to na předním místě. Její podíl by měl být největší.
Kaiserky, dalamánky a další “celozrnně vypadající” rohlíky a chleby jsou většinou přibarvené karamelem, barvivy, melasou, praženým obilím, aby vypadaly lákavěji. Nebo jeho celozrnnost výrobci dohání přidáním otrub. Takové pečivo na talíře dětí rozhodně nepatří.
Oproti tomu kvalitní chléb z celozrnné mouky se dětem nemusíme bát nabídnout.
Tím nejvhodnějším pečivem pro děti i z hlediska střevního mikrobiomu je konzumace kvalitního kváskového chleba. Kváskové pečivo zcela určitě objevíte v některé lokální pekárně. V běžných supermarketech většinou nebývá, ale i zde už se semtam vyskytne.
I tady však musíme být pozorní. V obchodech se za kváskové pečivo vydává i to kynuté droždím, do kterého se kvas přidává pro chlebovou chuť – bohužel však postrádá prokvašení.
Čtěte a zjišťujte si proto složení a vybírejte kváskové pečivo, které obsahuje pouze základní ingredience (mouka, kvásek, voda, sůl, kmín, případně semínka) a neobsahuje droždí.
Čím je kratší doba trvanlivosti s co nejméně cizími názvy, tím je pečivo poctivější a ve většině případů i zdravější.
Velmi dobře jsou na tom mimo kváskového pečiva zdánlivě obyčejně vypadající chleby.
Tou nejideálnější možností však zůstává pečení si vlastního pečivo z kvásku doma, a to z ingrediencí, které si sami vyberete.
V současné době, kdy regály supermarketů doslova přetékají nejrůznějšími potravinovými produkty, je důležité a užitečné vyznat se ve složení potravin. Při čtení složení jsme často nemile překvapeni, protože výrobek někdy obsahuje suroviny, které bychom v něm vůbec nehledali.
Jak snadno nakupovat v obchodě?
Pokud se i vy chcete naučit odlišit kvalitu a mít jasno v tom, které potraviny jsou ty NEJ a které raději ani nedávat do košíku, připravila jsem workshop Jak poznat kvalitní potraviny a neztratit se v labyrintu produktů.
Správnou ruku při výběru kvalitních potravin,
Terina
